THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se odhodlal k napsání tohoto článku, protože jsem pořád přemítal nad tím, zda li je vůbec smysluplné na převážně metalovém webu popisovat nové album notoricky známé tuzemské kapely, která si už kdysi dávno vybrousila svůj charakteristický hudební styl, z něhož jen občas uhne do trochu experimentálnějších oblastí a která nikdy ani vzdáleně nehrála metal. Ale co? Nakonec jsou zde nové WANASTOVI VJECY po dlouhých šesti letech od poslední řadovky „Hračky“ a Robert Kodym, byť ho bylo ve své době také dost, na mne vždy působil neporovnatelně sympatičtěji a skutečněji než všechny současné a nesnesitelně protivné celebrity tuzemského show businessu dohromady.
Takže k věci. Přesně jak už bylo na posledních albech nakročeno k různým nástrojovým experimentům, které měly za úkol obohatit jednoduchý punk rockový rukopis, i zde lze na mnoha místech vypozorovat pokračování této tradice. Už úvodní sarkastická vyřvávačka „Padaj hlavy, kutálej se po hradčanským rynku“ navozuje díky středověkým dudám atmosféru staropražského tradicionálu. Rockový popěvek „Orel v orloji“ se střední kytarovou fází ve stylu hry Anguse Younga stejně jako už úvodní song poukazuje ve svém textu na český talent v zaprděnosti a taktizování. Pilotní singl a zároveň jedna z nejnudnějších skladeb na desce – „Otevřená zlomenina srdečního svalu“, dnes již notoricky známá z komerčních rádiových stanic. O poznání zajímavější je ležérní balada „Anna je za vodou“ s klávesovými dokresy ve slokách, výborným refrénem a nostalgickým textem. Nudný Kodymův duet s Janou Kirschner – „Myslím na Tebe“ nic neřeší, k ničemu nepřispívá, prostě zde jenom je. Akustické pokračování skladby „Panic“ od LUCIE – to je o mnoho povedenější bluesová píseň „Panna“. Punková klasika „Pal vocuď“ je přežitkem, který možná uspěl v minulém režimu, ale od dnešních „Wanastek“ vyznívá téma generačního boje poněkud nepřirozeně. Naopak titulní poklidná věc „Torpédo“ patří k jednoznačným vrcholům alba a zároveň obsahuje jeden z nejlepších Kodymových textů. Hymna ve stylu „Lži, sex a prachy“ nebo „Tak mi to teda nandey“ má jméno „Mašinführer“ a představuje nejchytlavější moment kolekce, střižený v lehce afektovaném stylu pouličních sexy rock ´n´ rollových vypalovaček THE CULT nebo adrenalinem narvaného IGGYHO POPA. Orientální nástroje rozezvučí povedenou halucinační píseň „Pouštní komtesa“, která budí dojem rajského snu po prosezení večera kdesi v oáze nad masivní vodní dýmkou. Škoda, že závěr alba v podobě protest songu „Kde je český král“, je jen lacinou pózerskou splácaninou plnou na oko šokantních prohlášení.
Jak tedy tuto různorodou koláž závěrem zhodnotit? Myslím, že v kontextu starší tvorby nahráli Robert Kodym s P.B.CH. standardní desku, která sice postrádá chytlavost legendární dvojky „Lži, sex a prachy“ (1992) a vynalézavost „333 stříbrnejch stříkaček“ (1997), ale například taková narychlo zakvašená díla, jakými byly „Andělé“ (1996) nebo „Hračky“ (2000), na nichž nebylo co a kde brát, odfoukne silou skutečného torpéda. Takže u mne lehoučký nadprůměr.
Standardní práce, na jakou jsme byli zvyklí i před léty, několik chytlavých momentů, zajímavých skladeb, ale i nudných protest songů a laciných frajeřin.
6,5 / 10
Robert Kodym
- zpěv, kytara
P.B.Ch.
- zpěv, baskytara
Dále se podíleli:
Štěpán Smetáček
Radek Havlíček
Marek Kopecký
Tomáš Vartecký
1. Padaj hlavy, kutálí se po hradčanským rynku
2. Orel v orloji (rytířská)
3. Otevřená zlomenina srdečního svalu
4. Slečna Anna je za vodou
5. Myslím na tebe
6. Panna
7. Pal vocuď
8. Nátěr
9. Torpédo
10. Křišťálová
11. Mašinführer
12. Pouštní komtesa
13. Kde je český král?
14. Nahá 2006
Torpédo (2006)
Ty nejlepší věci (2002)
Hračky (2000)
333 stříbrnejch stříkaček (1997)
Andělé (1996)
Divnoalbum (1993)
Lži, sex a prachy (1992)
Tak mi to teda nandey (1991)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Sony/ BMG
Stopáž: 57:20
Produkce: WANASTOVI VJECY a Pavel Karlík
Studio: Sono
Nic noveho, syrovost prvniho CD je davno pryc, barevnosti a napaditosti druheho to rozhodne nedosahuje, normalni rockove album do radii.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.